O NÁS
Poskytujeme kompletní notářské služby v oblasti občanského i obchodního práva včetně doplňujícího servisu v podobě přípravy souvisejících listin, jejich doručení na příslušné instituce nebo Vašeho zastoupení v celém řízení.

Prioritou je pro nás individuální přístup, v rámci kterého najdeme řešení Vašeho požadavku. Nechceme plýtvat Vaším časem, jednotlivé případy se snažíme vyřešit jednoduše a účelně.

Notářské služby primárně poskytujeme v naší kanceláři v úředních hodinách. Po předchozí dohodě je však možné tyto služby poskytnout i mimo kancelář a mimo úřední hodiny.

Odměňováni jsme na základě notářského tarifu stanoveného zákonem, který naleznete v dokumentech ke stažení.
Za činnost notáře nelze sjednat smluvní odměnu.
AKTUALITY

SLAVNOSTNÍ RECEPCE K 30. VÝROČÍ SAMETOVÉ REVOLUCE

13. 09. 2019

Notářská komora ČR uspořádala dne 12.9.2019 na Střeše Lucerny slavnostní recepci k nadcházejícímu 30. výročí Sametové revoluce. Prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer přivítal na akci představitele politické i akademické sféry, jakož i zástupce právnických profesních komor a další vzácné hosty. Čestným hostem byla paní PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., která zavzpomínala na dobu před třiceti lety.

NOTÁŘSKÁ ČINNOST

Převody nemovitých věcí a notářská úschova

Nejčastěji je převod nemovitých věcí realizován prostřednictvím kupní nebo darovací smlouvy. Notářská profese je specializovaná na právní vztahy týkající se nemovitých věcí a notář tak zaručuje potřebnou odbornou úroveň pro vyhotovení takových smlouvy. Připravíme pro Vás smlouvy o převodu nemovitých věcí podle Vašich požadavků. V souvislosti s převodem nemovitých věcí jsme pro Vás schopni zajistit i smlouvy o zřízení nebo zániku věcného břemene. V rámci našich komplexních služeb Vás zastoupíme i v řízení o provedení vkladu. Smlouvu spolu s návrhem na vklad vlastnického či jiného práva doručíme příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu a poté Vás budeme jen informovat o skutečnosti, že došlo k zápisu vlastnického práva. Notáři mají přístup do katastru nemovitostí a není proto třeba k jednání ohledně smlouvy zajišťovat výpis z katastru nemovitostí. Potřebu dalších dokladů potřebných k sepsání smlouvy je třeba vždy konzultovat s pracovníky notáře. V souvislosti s prodejem či koupí nemovité věci Vám naše notářská kancelář připraví nejen kupní smlouvu, ale zároveň Vám v případě zájmu zajistí úschovu kupní ceny. Výhody využití notářské úschovy peněz jsou zřejmé - prodávající vylučuje riziko, že by mu nebyla kupní cena v plné výši zaplacena a kupující neriskuje předání peněz před zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Notář je osobou k uložení peněz dostatečně důvěryhodnou, což je dáno jeho zákonnými a evidenčními povinnostmi kontrolovanými orgány notářské samosprávy a je také dostatečně pojištěn na případná rizika. Notářskou úschovu můžete využít i při jiných závazkových vztazích (např. smlouva o převodu podílu, smlouva o dílo). Cena za notářskou úschovu závisí na výši částky, která bude do úschovy přijata.

Majetkové smlouvy manželů a snoubenců

Společné jmění manželů je zákonný manželský majetkový režim. Chtějí-li se manželé či snoubenci odchýlit od tohoto zákonného majetkového režimu, mohou tak učinit smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu. Touto smlouvou si manželé či snoubenci mohou:
  • sjednat režim oddělených jmění, což znamená, že cokoli jeden z manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, přičemž s majetkem může volně nakládat bez souhlasu druhého manžela. Společné jmění manželů v tomto případě vůbec nevzniká.
  • vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství, což znamená, že při uzavření manželství společné jmění nevznikne a vznikne až v okamžiku zániku manželství, přičemž jeho obsahem bude majetek nabytý oběma manžely za trvání manželství, ovšem pouze za předpokladu, že v den zániku manželství je tento majetek stále ve vlastnictví jednoho z manželů
  • rozšířit rozsah společného jmění v zákonném režimu, což znamená, že z výlučného majetku jednoho z manželů se stane majetek společný (například jeden z manželů zdědí majetek a následně ho učiní majetkem společným)
  • zúžit rozsah společného jmění, což znamená, že z již nabytého majetku ve společném jmění se stane výlučný majetek jednoho z manželů nebo podílové spoluvlastnictví obou manželů, nebo se vymezí pravidla, na jejichž základě bude v budoucnu každý z manželů nabývat určené součásti jmění do svého výlučného vlastnictví či do podílového spoluvlastnictví
  • sjednat správu toho, co je součástí společného jmění, odchylně od zákona.
Manželé dále mohou smlouvou změnit smluvený režim nebo režim založený rozhodnutím soudu. Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do veřejného seznamu, tedy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který vede Notářská komora České republiky v elektronické podobě. Zápis do Seznamu provede notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal, nebo není-li to možné, Notářská komora České republiky. Zápis má takové právní účinky, že manželé či snoubenci se mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, tedy že tyto smlouvy jsou vůči třetím osobám účinné; v opačném případě totiž platí, že těchto smluv se lze vůči třetím osobám dovolat jen tehdy, je-li jim jejich obsah znám. Všechny smlouvy a rozhodnutí soudů o manželském majetkovém režimu se povinně evidují v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu, kterou vede Notářská komora České republiky v elektronické podobě. Tato Evidence je neveřejná a slouží pouze pro potřeby soudu v řízení o pozůstalosti. Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů. K přípravě notářského zápisu o smlouvě o manželském majetkovém režimu je třeba notáři sdělit:
  • a. osobní údaje manželů (jméno, příjmení, datum narození, bydliště dle občanského průkazu)
  • b. obsah dohody (tedy o kterou z výše popsaných modifikací zákonného režimu mají manželé zájem)
  • c. specifikaci konkrétního majetku, o který má být společné jmění manželů zúženo či rozšířeno, případně kterému z manželů má tento majetek připadnou do výlučného vlastnictví
  • d. datum a místo uzavření sňatku, případně obsah již existující smlouvy, kterou manželé či snoubenci v minulosti uzavřeli.
Cena notářského zápisu závisí na hodnotě majetku, který je předmětem smlouvy. Pokud je předmětem smlouvy nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, připravíme Vám i listiny související s vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí a zastoupíme Vás v řízení před katastrem.

Rejstřík zástav a zástavní smlouvy

Zástavní smlouva je jedním ze způsobů, jak lze zajistit pohledávku. Věřitel se tak dostává do výhodnějšího postavení, neboť v případě prodlení dlužníka se splněním dluhu se může uspokojit zpeněžením zástavy. Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat (věc hmotná i nehmotná, movitá i nemovitá). V případě, kdy je předmětem zástavy závod nebo jiná věc hromadná, nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do katastru nemovitostí, nebo ujednají-li si to strany zástavní smlouvy, musí být zástavní smlouva sepsaná ve formě notářského zápisu a zástavní právo k takové věci pak vznikne až jeho zápisem do Rejstříku zástav. Rejstřík zástav vede v elektronické podobě Notářská komora České republiky a zápis zástavního práva na základě zástavní smlouvy do Rejstříku zástav zajistí notář, který zástavní smlouvu sepsal. Výhodou zápisu do Rejstříku zástav je, že vázne-li na věci více zástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v Rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před právem vzniklým jiným způsobem. Rejstřík zástav slouží nejen k povinným zápisům zástavních práv, ale je možné v něm i vyhledávat. Kterýkoliv notář vydá každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava. Lze tak předejít riziku koupě zastavené věci. Taková opatrnost se může vyplatit zejména při koupi hodnotnější věci, například automobilu, závodu atd. Vzory žádostí si vyžádejte u notáře. Podle občanského zákoníku lze do Rejstříku zástav také zapsat pouze zákaz zřízení zástavního práva k věci, aniž by k této věci muselo být zároveň zřízeno zástavní právo, zákaz zřízení dalšího zástavního práva k zástavě nebo budoucí zástavní právo. K přípravě notářského zápisu o zástavní smlouvě je třeba notáři sdělit: a. označení zástavního dlužníka (zástavce) b. označení zástavního věřitele c. skutečnosti, na nichž se zajišťovaná pohledávka zakládá (např. smlouva o úvěru) d. výše zajišťované pohledávky e. specifikaci zástavy (např. technický průkaz motorového vozidla) Cena notářského zápisu závisí na výši dluhu, který je zástavní smlouvou zajišťován. Pokud je hodnota zástavy nižší než výše zajišťovaného dluhu, stanoví se cena za notářský zápis z hodnoty zástavy.

Notářský zápis jako podklad pro exekuci

Notářský zápis obsahující dohodu se svolením k vykonatelnosti je efektivní způsob, jak zajistit vrácení půjčených peněz. V tomto notářském zápisu dává dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti neboli k exekuci. Obsahem notářského zápisu je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní své závazky vůči věřiteli pod pohrůžkou následné exekuce jeho majetku. V případě nesplacení dluhu tak není třeba před exekucí absolvovat zpravidla zdlouhavé soudní řízení, ve kterém je dlužníkovi nejdříve uloženo dluh zaplatit, a až poté lze přistoupit k exekučnímu řízení. Často pak může být na vymáhání peněz pozdě. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti může obsahovat buď dohodu mezi věřitelem a dlužníkem, nebo může jít o jednostranné právní jednání dlužníka. Dohodu se svolením k vykonatelnosti je vhodné sepsat mezi věřitelem a dlužníkem při uzavírání smlouvy o zápůjčce, či při předání peněz, ale lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne, nebo ohledně jiného nároku (například vyklizení nemovitosti při skončení nájmu). Dohodu lze uzavřít i v případech, když je pohledávka už po splatnosti a věřitel je přesto ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti musí obsahovat: a. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné, tedy dlužníka) b. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné, tedy věřitele) c. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá d. předmět plnění (výše dluhu) e. dobu plnění (splatnost dluhu) f. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu Tyto skutečnosti je třeba poskytnout notáři k přípravě notářského zápisu. Cena notářského zápisu závisí na výši dluhu, který je zajišťován.

Právní jednání pro případ smrti

Právním jednání pro případ smrti může zůstavitel vyřešit své majetkové záležitosti po smrti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici nebo může některé osoby z dědictví vyloučit. Mezi taková jednání patří dědická smlouva, závěť, dovětek, prohlášení o vydědění a povolání vykonavatele závěti či správce pozůstalosti. Závěť Nejčastějším pořízením pro případ smrti je sepsání závěti. Závěť může mít formu soukromoprávní listiny (závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele) nebo veřejné listiny (závěť sepsaná notářem). U závěti tedy není forma notářského zápisu povinná. Pokud ji však sepíše notář, je nejvyšší možnou mírou zaručeno, že pozůstalost bude skutečně podle vůle pořizovatele projednána. Originál závěti sepsané notářem totiž zůstává bezpečně uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidované také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti. Prohlášení o vydědění Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, tak jsou jimi jejich potomci. Tyto osoby nemůžou být z pozůstalosti zcela vyloučeny, nejsou-li pro to zákonem stanovené důvody. V takovém případě může zůstavitel sepsat prohlášení o vydědění. Přestože se nevyžaduje forma veřejné listiny, jedná se o sepsání formálně a obsahově náročné listiny a zvláště v tomto případě je vhodné nechat listinu sepsat notářem. Povolání vykonavatele závěti Zůstavitel může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda a jak bude odměňován. Vykonavatel dohlíží na řádné splnění poslední vůle. Dědická smlouva Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se o dvoustranné právní jednání, to znamená, že ji zůstavitel nemůže jednostranně zrušit, změnit či nahradit jinou smlouvou, tak jak je to připuštěno u závěti. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy sepsána u notáře. Dovětek Dovětkem se na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření – dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit dědici či odkazovníku podmínku či příkaz apod. Povolání správce pozůstalosti Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části, který má na starost správu zůstavitelova majetku po jeho smrti. Samostatně obstarává záležitosti spojené s děděným majetkem až do vyřízení pozůstalosti. Zejména podnikatelé, kteří vlastní obchodní závod, případně podíly v obchodních společnostech, by na ustanovení takové osoby neměli zapomínat, neboť tak lze předejít nenahraditelným škodám vyplývajícím ze sporů dědiců. Zákon vyžaduje pro povolání správce pozůstalosti formu notářského zápisu.

Společenství vlastníků jednotek

Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Členství v něm je odvozeno od vlastnictví jednotky – bytu nebo nebytového prostoru. Nebylo-li společenství vlastníků jednotek založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, v němž je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků. Při založení společenství vlastníků jednotek se ke schválení stanov vyžaduje souhlas vlastníků všech jednotek. Činnost notáře je požadována zejména v případech přijetí stanov u zakládaných společenství vlastníků jednotek. Notář může taktéž vyhotovit listiny související se zápisem změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, zejména listiny týkající se změn ve výboru společenství, v osobě předsedy společenství atd.

Obchodní korporace a přímý zápis notářem do obchodního rejstříku

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a evropská společnost. V rámci našich služeb pro Vás zajistíme sepis notářského zápisu včetně souvisejících listin při:
  • založení obchodní korporace
  • změně v obchodní korporaci (například změny v zakladatelském dokumentu, převod podílu na společnosti, změny v orgánech společnosti, zvýšení/snížení základního kapitálu)
  • zrušení s likvidací obchodní korporace.
Zápisy do obchodního rejstříku (a také do všech ostatních veřejných rejstříků) může mimo rejstříkového soudu provést také notář. Notář provádí zápis do obchodního rejstříku na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis a na základě jím sepsaného podkladového notářského zápisu. Přímý zápis notářem je oproti zápisu rejstříkovým soudem rychlejší, neboť notář na rozdíl od rejstříkového soudu nevede žádné řízení, ale provede přímo zápis. Notář rovněž od žadatele vybere případný poplatek, který se hradí rejstříkovému soudu a založí požadované listiny do sbírky listin. Celý proces je pro žadatele pohodlnější, rychlejší a také levnější, neboť v případě založení společností s jednoduchými zakladatelskými dokumenty se neplatí soudní poplatek, je-li zápis do obchodního rejstříku proveden notářem, a také odměna notáře je nižší.

Přeměny obchodních společností a družstev

Přeměnou se rozumí fúze, rozdělení, změna právní formy, převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla. Připravíme Vám veškeré potřebné listiny související s přeměnou obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zákonem. Přeměna obchodní korporace se provádí podle písemného projektu přeměny. Projekt přeměny musí obsahovat zákonem požadované údaje, být schválen ve stejném znění společníky nebo členy osob zúčastněných na přeměně, jejich valnými hromadami nebo členskými schůzemi. Projekt přeměny má formu notářského zápisu v zákonem stanovených případech. Úlohou notáře při vnitrostátní přeměně zejména je osvědčit soulad projektu přeměny s právními předpisy a zakladatelským dokumentem osoby zúčastněné na přeměně, osvědčit a potvrdit existenci a soulad s právními předpisy všech právních jednání a formalit, ke kterým je osoba zúčastněná na přeměně povinna pro rozhodování o schválení přeměny, a osvědčit a potvrdit, že schválení přeměny je v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním osoby zúčastněné na přeměně, přičemž tyto své závěry uvede do notářského zápisu o projektu přeměny nebo notářského zápisu o osvědčení o schválení přeměny valnou hromadou, členskou schůzí nebo shromážděním delegátů osoby zúčastněné na přeměně nebo notářského zápisu o právním jednání o schválení přeměny společníkem nebo jediným společníkem. Při přeshraničí přeměně notář osvědčuje splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně a případně i splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. Osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku notář osvědčuje zvláštní veřejnou listinou (osvědčením, nikoli notářským zápisem). S ohledem na složitost a časovou návaznost jednotlivých kroků přeměny je vhodné, aby byl notář o všech těchto krocích s předstihem i průběžně informován. Notář je oprávněn provést rovněž zápis přeměny do obchodního rejstříku.

Řízení o pozůstalosti

Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Rozvrh pro Okresní soud ve Zlíně je určen dle data úmrtí zůstavitele a můžete si jej stáhnout zde. Řízení o pozůstalosti se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje osobu, která se postarala o pohřeb zůstavitele. Notář si tuto osobu předvolá k takzvanému předběžnému šetření, jehož účelem je zjištění okruhu dědiců a majetku zůstavitele. K předběžnému šetření je třeba přinést zejména:
  • Informace o dědicích zůstavitele (rodná čísla, adresy, případně listiny ohledně rozvodu)
  • Pořízení pro případ smrti, pokud jej zůstavitel sepsal a zanechal doma (závěť, listina o vydědění)
  • Listiny o majetku zůstavitele (případně o majetku manžela) – technický průkaz od vozidla, vkladní knížky, výpisy z účtů, akcie (notář si sám vyžádá další informace od příslušných institucí, např. bank, ale musí vědět, kde si tyto informace má vyžádat)
  • Doklady o nákladech za pohřeb
Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. K zjištění hodnoty nemovitého majetku zařazeného v pozůstalosti je třeba ocenění, přičemž ve většině případů postačí prohlášení dědiců o hodnotě nemovitostí. Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit. Jestliže zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo majetek nepatrné hodnoty, bude řízení o pozůstalosti zastaveno. V ostatních případech nařídí notář jednání, na kterém uzavírají dědicové dohodu o rozdělení pozůstalosti.
S KÝM JEDNÁTE

JUDr. Eva Dufková

602 769 451
edufkova@notarstvizlin.cz
notářka

Mgr. Tereza Melzerová

776 880 997
edufkova@notarstvizlin.cz
notářský kandidát a trvalý zástupce notáře

Mgr. Tomáš Malota

602 528 461
edufkova@notarstvizlin.cz
notářský koncipient

Monika Mikulková

728 311 013
edufkova@notarstvizlin.cz
notářská tajemnice

Ing. Petra Kučerová

724 077 457
edufkova@notarstvizlin.cz
pracovník notáře

Bc. Marcela Curran

724 077 457
edufkova@notarstvizlin.cz
notářská tajemnice
KONTAKT
K Pasekám 2984/45, 760 01 Zlín
577 011 200
+420 724 077 457
edufkova@notarstvizlin.cz
http://notarstvizlin.cz
ID datové schránky: 2q8b9ap
IČ: 66202833

Číslo bankovního účtu:
50726002/2700

Úřední hodiny:
Po 8:00 – 17:00
Út 8:00 – 16:00
St 8:00 – 17:00
Čt 8:00 – 16:00
Pá 8:00 – 14:00

Poskytujeme služby