Pořízení pro případ smrti

Sepsáním pořízení pro případ smrti může zůstavitel vyřešit své majetkové záležitosti po jeho smrti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici nebo může některé osoby z dědictví vyloučit. Pořízeními pro případ smrti jsou dědická smlouva, závěť, dovětek, prohlášení o vydědění a povolání vykonavatele závěti či správce pozůstalosti.

Závěť

Nejčastějším pořízením pro případ smrti je sepsání závěti. Závěť může mít formu soukromoprávní listiny (závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele) nebo veřejné listiny (závěť sepsaná notářem). U závěti tedy není forma notářského zápisu povinná. Pokud ji však sepíše notář, je nejvyšší možnou mírou zaručeno, že pozůstalost bude skutečně podle vůle pořizovatele projednána. Originál závěti sepsané notářem totiž zůstává bezpečně uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidované také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.

Prohlášení o vydědění

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, tak jsou jimi jejich potomci. Tyto osoby nemůžou být z pozůstalosti zcela vyloučeny, nejsou-li pro to zákonem stanovené důvody. V takovém případě může zůstavitel sepsat prohlášení o vydědění. Přestože se nevyžaduje forma veřejné listiny, jedná se o sepsání formálně a obsahově náročné listiny a zvláště v tomto případě je vhodné nechat listinu sepsat notářem.

Povolání vykonavatele závěti

Zůstavitel může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda a jak bude odměňován. Vykonavatel dohlíží na řádné splnění poslední vůle.

Dědická smlouva

Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Jedná se o dvoustranné právní jednání, to znamená, že ji zůstavitel nemůže jednostranně zrušit, změnit či nahradit jinou smlouvou, tak jak je to připuštěno u závěti. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, musí být tedy sepsána u notáře.

Dovětek

Dovětkem se na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření – dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit dědici či odkazovníku podmínku či příkaz apod.

Povolání správce pozůstalosti

Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části, který má na starost správu zůstavitelova majetku po jeho smrti. Samostatně obstarává záležitosti spojené s děděným majetkem až do vyřízení pozůstalosti. Zejména podnikatelé, kteří vlastní obchodní závod, případně podíly v obchodních společnostech, by na ustanovení takové osoby neměli zapomínat, neboť tak lze předejít nenahraditelným škodám vyplývajícím ze sporů dědiců. Zákon vyžaduje pro povolání správce pozůstalosti formu notářského zápisu.